Prezidentovi vyjadřovaly důvěru necelé tři pětiny (58 %) občanů, přičemž 20 % mu "rozhodně důvěřovalo" a 38 % mu "spíše důvěřovalo", nedůvěru prezidentovi vyslovila více než třetina (37 %) oslovených, v tom 19 % spíše a 18 % rozhodně. 5 % respondentů se nedokázalo rozhodnout.

Vládě důvěřovalo 25 % české veřejnosti, v tom 3 % "rozhodně" a 22 % "spíše", naopak téměř tři čtvrtiny (72 %) občanů vládě nedůvěřovaly (32 % "spíše" a 40 % "rozhodně").

Poslanecké sněmovně vyjadřovalo důvěru 23 % občanů, v tom 3 % "rozhodně" a 20 % "spíše", a 73 % jí nedůvěřovalo, přičemž 41 % "spíše" a 32 % "rozhodně". Senátu důvěru vyjádřilo 33 % občanů (5 % "rozhodně", 28 % "spíše") a 60 % Senátu naopak nedůvěřovalo (33 % "spíše", 27 % "rozhodně").

Na krajské (a v případě hlavního města Prahy magistrátní) úrovni důvěra aktuálně převažuje nad nedůvěrou v případě zastupitelstev i hejtmanů. Konkrétně krajským zastupitelstvům důvěřuje 45 % dotázaných (5 % "rozhodně", 40 % "spíše"), nedůvěřuje jim 37 % (26 % "spíše", 11 % "rozhodně") a zbylých 18 % se nedokáže rozhodnout a volí variantu "nevím". V případě hejtmanů (a v Praze primátora) důvěra činí rovněž 45 % (7 % "rozhodně", 38 % "spíše"), nedůvěra dosahuje 37 % (26 % "spíše", 11 % "rozhodně") a podíl nerozhodnutých pak činí jako u zastupitelstev 18 %.

Podstatně lépe než všechny výše uvedené instituce jsou na tom obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové. Konkrétně v případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 65 %, v tom 14 % obecním zastupitelstvům "rozhodně důvěřuje" a 51 % jim "spíše důvěřuje". Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí necelé tři desetiny (28 %), přičemž "spíše" jim nedůvěřuje 19 % a "rozhodně nedůvěřuje" 9 % občanů. Ještě o trochu lépe jsou hodnoceni starostové, když jim důvěru vyjádřilo 66 % dotázaných, v tom 20 % "rozhodně" a 46 % "spíše", nedůvěra ke starostům překročila úroveň čtvrtiny (26 %), když 17 % respondentů podle svých slov starostům "spíše nedůvěřuje" a 9 % jim "rozhodně nedůvěřuje".

Podrobnější analýza ukázala, že u všech zkoumaných institucí důvěra k nim vykazuje významnou pozitivní korelaci se spokojeností s politickou situací, se spokojeností s vlastním životem, s hodnocením ekonomické situace v ČR a s hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti. S rostoucím příjmem domácnosti a se zvyšujícím se stupněm nejvyššího dokončeného vzdělání se zvyšuje důvěra u prezidenta, vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu. S rostoucím věkem u těchto institucí důvěra naopak klesá. S posunem po pravolevé škále politické orientace od levice k pravici roste důvěra v případě prezidenta, vlády, Poslanecké sněmovny, Senátu a v menší míře i krajských zastupitelstev a hejtmanů. S rostoucí velikostí obce klesá důvěra ve vztahu k místní samosprávě a starostům, v menší míře pak i ke krajským hejtmanům a krajským zastupitelstvům, jejich důvěra je výrazně vyšší v obcích a malých městech s populací do dvou tisíc obyvatel. Centrální instituce jsou příznivěji vnímány v Čechách než na Moravě. Zároveň u všech institucí je důvěra pozitivně korelována navzájem. Zcela logicky nejsilnější propojení vykazují důvěra vládě s důvěrou Poslanecké sněmovně , důvěra krajským zastupitelstvům s důvěrou hejtmanům a důvěra obecním zastupitelstvům s důvěrou starostům. V porovnání s předchozím volebním obdobím, kdy bylo složení Poslanecké sněmovny odlišné a kdy vládla zcela odlišně politicky složená vláda, výrazně posílilo i propojení důvěr mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem6 a mezi vládou a Senátem .

Z podrobnější analýzy na základě stranických preferencí pak vyplývá, že voliči vládních stran výrazně častěji důvěřují prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně a Senátu, ale v menší míře více důvěřují i krajským zastupitelstvům a hejtmanům a rovněž obecním zastupitelstvům či starostům. Voliči hnutí ANO se k prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně i Senátu staví naopak výrazně kritičtěji. Voliči KSČM a rozhodní nevoliči vesměs hůře vnímají nejen tyto centrální, ale i krajské a lokální instituce.

Spokojenost se současnou politickou situací vyjadřovalo jen 12 % občanů, kteří vesměs uváděli, že jsou "spíše spokojeni". "Ani spokojeno, ani nespokojeno" se cítilo být 25 % obyvatel ČR. Nespokojenost s politickou situací pak dalo najevo 61 % dotázaných, když 32 % s ní bylo "spíše nespokojeno" a 29 % "velmi nespokojeno". Zbytek (2 %) respondentů zvolil variantu "nevím".