"Ředitelé se v průzkumu také vyjadřovali ke spolupráci se zřizovatelem, tedy s obcí či krajem. Čtyři pětiny ji hodnotily pozitivně, zde tedy problém není. Zato ředitelům vadí časté změny na ministerstvu školství a to, že každý ministr přijde s novými vizemi, odlišnými od jeho předchůdce. Než tedy stihnou pedagogický sbor namotivovat pro určitou koncepci, už je zase vše jinak," řekl ředitel GTS Alive Radek Schich.

Část ředitelů také vyjádřila nespokojenost se současnou podobou inkluze. Tři čtvrtiny ji hodnotí spíše negativně nebo velmi negativně. Pozitivní názor má jen každý desátý ředitel. Naopak jsou ředitelé základních i středních škol poměrně spokojeni se současnou obsahovou náplní Jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Horší je to s její procesně-organizační podobou, tam už převažují negativní hodnocení.

Ministerstvo školství může být relativně spokojené s tím, jak ředitelé vidí obsah a cíle Strategie 2030+, což je podle ministerstva klíčový dokument pro rozvoj vzdělávací soustavy České republiky v této dekádě. Drtivá většina ředitelů hodnotí tento dokument neutrálně. Pozitivní a negativní hodnocení jsou navzájem celkem vyrovnaná. Ještě o něco lépe hodnotí ředitelé chystaný "střední článek podpory", který by jim měl pomoci snížit nepedagogickou a administrativní zátěž. Ta je podle jejich názoru nyní obrovská.

Průzkum se také dotazoval na názor ředitelů ohledně role nevládních organizací v českém školství. Více než třetina jich hodnotí tuto roli neutrálně. U zbytku výrazně převažuje negativní hodnocení (37 procent) nad tím pozitivním (7 procent).

Ředitelé rovněž měli možnost uvést, v čem jejich škola pozitivně vybočuje a mohla by se stát inspirací pro ostatní. V odpovědích se často objevovala dobrá atmosféra a vztahy na škole, individuální přístup k žákům, aktivita v získávání dotací a přípravě projektů, nulová šikana či bohatá mimoškolní činnost. Velmi zajímavě působily aktivity zmiňované venkovskými málotřídkami - ty často využívají rodinného prostředí svých škol k užšímu kontaktu s žáky i rodiči, ke společným akcím s obcí a k celkové větší otevřenosti školy.

Řada ředitelů pořádá nadstandardní aktivity přispívající k atraktivitě školy a jejímu dobrému klimatu. Například imatrikulace, loučení deváťáků, jarmarky, přespávání ve škole, zaměření na wellbeing žáků i učitelů, cvičení s prvky tajči a jógy na rozvoj grafomotoriky. Některé školy zase jdou jinou cestou a například úplně odbouraly zvonění či se zaměřily na koncept svobodné demokratické školy, kladou důraz na vztahy a konstruktivní řešení konfliktů. Nebo zavedly školu bez telefonů, jídelnu jim provozuje soukromník a disponují školním kinosálem. Na jedné střední škole funguje kombinovaná výuka, kdy jsou čtyři dny prezenční a jeden den probíhá samostudium.

Průzkumu se zúčastnilo 500 ředitelů škol ze všech 14 krajů České republiky. Ze 60 procent šlo o školy základní, dále pak o gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště.