"Přesto, že už se dopravní situace téměř vrátila do normálu, počet nehod s naší účastí zůstává nižší než před covidem. To je dobrá zpráva, nicméně stále se musíme snažit působit jak na naše zaměstnance, tak
na veřejnost, a tlačit tyto počty dolů. Naši řidiči ze 795 nehod zavinili třetinu - 233, přesto se budeme při pravidelných školeních zaměřovat na prevenci těchto případů. Stejně tak budeme dál šířit osvětu, kterou jsme zahájili loňskou kampaní Brnem bezpečně s Dopravním podnikem města Brna. V obrazovkách našich vozů tak například zůstanou sestřihy videí z nehod, které jasně zachycují jejich příčiny," uvedl generální ředitel Dopravního podniku města Brna Miloš Havránek.

Ze statistik za loňský rok vyplývá, že nejčastější příčinou nehod s účastí vozů MHD je nedání přednosti při odbočování vlevo. "Řidič osobního auta hlídá provoz v protisměru a okamžik, kdy bude moci odbočit vlevo, ale zapomene se podívat do zpětného zrcátka, zda za ním nejede tramvaj," vysvětlil typický příklad dopravní ředitel Dopravního podniku města Brna Jan Seitl.

Nedání přednosti v jízdě stálo za 35 procenty všech nehod. Hned na druhé místě se umístila nepozornost, která tvoří téměř 25 procent nehod a zbývajících 40 procent se dělí mezi couvání, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo nouzové brždění.

Ke kolizím nejčastěji dochází tradičně na nejfrekventovanějších místech - v ulicích Křenová, Veveří,
na Palackého třídě, Vídeňské nebo Cejlu. Klesl počet zraněných účastníků - oproti předloňským 97 jich loni bylo na 64. Při žádné z nehod nedošlo k usmrcení člověka.

Nejvíce se loni bouralo v prosinci, a to 97krát, pak následuje červen s 85 nehodami. Nejklidnější doprava byla z hlediska provozu i nehod v červenci a srpnu, kdy se řidiči "ťukli" 40krát. Nejméně nehod se odehrálo
o nedělích (43), nejvíce ve čtvrtky (149) a pondělky (148).