Svědčí o tom objev nového druhu muchomůrky pojmenovaný podle mykologa Botanického oddělení Moravského zemského muzea Vladimíra Antonína jako Amanita vladimirii. Poprvé byla sbírána právě Vladimírem Antonínem a Daliborem Jandou v Beskydech a Javorníkách. V té době však ještě tato záhadná houba neměla jméno. Popsali ji až mykoložka MZM Hana Ševčíková spolu se dvěma francouzskými mykology, Pierre-Arthur Moreau a Jean-Michel Hanss. "Na základě dobře zdokumentovaných sběrů kolegů a také díky vlastnímu nálezu v oblasti Vsetínských vrchů a dalšího sběru z Francie se nám podařilo zjistit, že se jedná o nový druh" usmívá se spokojeně Hana Ševčíková. Článek o objevu vyšel v prestižním časopise Phytotaxa. Při popisu nového druhu byly využity klasické mikroskopické studie i moderní metody multigenové molekulární analýzy.

Tato muchomůrka patří mezi pošvatky (sekce Vaginatae; muchomůrky s pochvou, ale bez prstenu) a její holotyp je uložen v herbáři Botanického oddělení Moravského zemského muzea. Tím se Botanické oddělení MZM opět nesmazatelně zapsalo do dějin světové mykologie.

Je krásná, je vzácná, a zda je jedlá nebo jedovatá zjišťovat nebudeme. A tak ji, milí houbaři, raději nesbírejte. Kdybyste na ni narazili, tak si ji vyfoťte a radujte se spolu s námi, že o našich tolika problémy sužovaných lesích víme zase o něco víc.