Nákladně zrekonstruovaný sál je zachován v původním designu z padesátých let, tato malá časová konzerva ale nabízí jak hercům, tak divákům ten nejvyšší komfort.

Pravda, rozmístění sedaček dnes může způsobovat občasné těsno mezi sousedy, dětský divák ale potíž se šíří sedačky rozhodně nemá, a tak se mohl sál dvakrát pohodlně zaplnit dětmi nejenom z Bučovic, ale také z Vícemilic, Marefů, Kloboučků a Černčína, odkud děti do škol v Bučovicích denně přijíždějí.

V Bučovicích děti divadelní život znají a je to poznat na kultivovaném způsobu jednání, jak před představením, tak v jeho průběhu, i po něm. Ve spolupráci s metodickým oddělením divadla tak přišly děti do divadla znalé interaktivních textů inscenace a neváhaly od samého začátku představení tuto znalost dát plně a nahlas najevo.

Povědomí o třídění domácího odpadu rozhodně bučovické děti také mají, tady se prostě třídí a basta, jak prohlásil nahlas rozčepýřený blonďatý třeťák s čertíkem v očích při závěru představení. A tak si mohl kocour Robert společně s detektivem Balynkou a skupinou malých dětských pomocníků na jevišti vychutnat dvakrát potlesk před plným hledištěm za hlasitého zpěvu třídícího chorálu Halalí tralalí, který se potom nesl  Bučovicemi i při odjezdu souboru na poslední destinaci říjnového moravského turné, do Rousínova.