V srpnu a září probíhal na školním podniku sběr šišek jedle bělokoré a douglasky tisolisté. "Z tisíce kilogramů šišek jedle získáme až 140 kilo osiva, z douglasky asi 15 kilo osiva. Z něj následně ve školkách vypěstujeme sazenice, které vrátíme zpět do lesa," vysvětlil Josef Cafourek, vedoucí lesních školek ŠLP Křtiny. V univerzitních školkách se každoročně vyseje kolem pěti kilogramů douglasky a pětadvaceti kilogramů jedle. Zda je daný rok rokem semenným, zjišťují u jehličnanů lesníci tak, že několik šišek před samotným sběrem z koruny stromu utrhnou či sestřelí, podélně rozřežou a spočítají na řezu plně vyvinutá semena. Aby se sběr vyplatil, musí mít šiška minimálně tři semena.

O semenných rocích se mluví v souvislosti s lesy, protože v nich dřeviny neplodí každoročně. "Chce-li strom zaplodit, potřebuje k tomu dostatek zásobních látek a energie, zásoby si vytváří pomocí fotosyntézy. Stromy, které rostou solitérně třeba v parcích či na loukách, mají dostatek prostoru pro vytvoření velké koruny, a tedy i potřebných zásobních látek pro každoroční úrodu, oproti stromům v lese, kterým může vytvoření potřebných zásob trvat rok, dva i více," vysvětlila Kateřina Houšková z Ústavu zakládání a pěstění lesů LDF MENDELU.

Sběr šišek je speciální disciplínou. Zkušení lezci musí vystoupat po kmeni stromů desítky metrů nad zem, až do jejich korun. "Lezeme takzvaně bezeškodnou horolezeckou technikou, využíváme obhazovací smyčky, takže kmen stromu zůstane neporušený. Člověk musí mít k této práci dobrou fyzičku a přistupovat k ní s respektem," řekl sběrač Miloš Budík, s nímž ŠLP Křtiny spolupracuje už od devadesátých let.

Po sběru se šišky jedle a douglasky v přechodných skladech rozloží na suchém, dobře větraném místě, kde ještě zhruba měsíc dozrávají a vysychají, až se začnou rozpadat. Poté jsou odvezeny do semenářského závodu podobně jako plody jiných dřevin. Zde projdou lušticími komorami. Vyluštěná semena jsou dokonale dočištěna a putují zpět do lesních školek, kde jsou uskladněna na suchém a chladném místě do jarního výsevu nebo jsou zamražena pro výsevy v následujících letech.

Semenné roky nenastávají u všech dřevin ve stejnou dobu, zpravidla se ale jedná o dvou až tříletou periodu, výjimku tvoří buk, u něj semenné roky nastávají po čtyřech až osmi letech. Na školním podniku už teď vědí, že letos mohou počítat i s úrodou žaludů a bukvic.