Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Botanického ústavu Akademie věd se budou zabývat aktuálním i budoucím využitím rybníků. Tedy otázkou, zda v jeho hospodaření půjde v první řadě o co nejvíce odchovaných ryb, nebo se naopak obsádka sníží a vodní plocha bude mít rovněž charakter mokřadu plného vzácného vodního ptactva a rostlinstva. Další možností je utlumení chovu, a tedy větší prostor pro veřejnost a turisty.

"Správné řešení je o tom najít ten správný balanc. Naši rybáři jsou zkušení, erudovaní, s láskou k řemeslu i krajině. Na druhou stranu i oni se zdokonalují v hledání cest, které jsou akceptovatelné nejen pro ně, ale rovněž pro ostatní uživatele rybníků. A proto se zamýšlí, jakou podobu chtějí vodním plochám dát," uvedl Jiří Schneider, děkan Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií, který působí na Ústavu environmentalistiky a přírodních zdrojů. Tlak na krajinu se zvyšuje novou zástavbou, dopady klimatické změny, to vše v synergii s narušeným vodním režimem krajiny či stoupajícím rekreačním využitím. "O to větší je také potřeba toho, aby měly i vodní plochy jasnou multifunkční strategii svého využití," uvedl Schneider.

Vědci koncepci vytvoří s využitím ekosystémových služeb. Pod každou z nich si lze představit konkrétní přínos daného ekosystému lidem. Tedy zjednodušeně řečeno může jít o přínos v tom, že daný rybník slouží jako chovný a cílem je, aby z něj byly co nejvyšší úlovky ryb. Další službou je využití vodní plochy coby mokřadu. Třetí možností pak turistické využití nádrže. "Někdy jdou zájmy jednotlivých stran naprosto proti sobě. Nelze vždy dosáhnout výsledku win - win. Některá ze stran musí občas ustoupit. Je to na domluvě, na společné strategii. Je třeba chápat jak stranu nesoucí náklady či vlastnická práva, tak i celospolečenský zájem," vysvětlil Schneider.

Vědci pro každý z vybraných jihočeských rybníků vytvoří model toho, jak by mohl vypadat, pokud na něm dostane produkce ryb přednost před ochranou přírody nebo naopak ochrana přírody třeba před cestovním ruchem, tedy konkrétně před zástupy rekreantů. Takovéto koncepty pak podstatně usnadní rozhodování o další budoucnosti rybníků. Jasná koncepce je základem pro jakoukoli práci s daným územím a usnadňuje například i kontrolu nad tím, zda použité dotace pro zvelebení vodního díla skutečně přinesly tomuto biotopu to, co se od projektu očekávalo.

"Nejprve u každého z vybraných rybníků zhodnotíme jeho současný stav. Jde o práci s velkým množstvím dat. Následně z nich vytvoříme hned několik variant možného rozvoje a obhospodařování dané vodní plochy. Bude už na všech zainteresovaných skupinách - rybářích, samosprávách, nebo na ochraně přírody, které z nich dají přednost," doplnil Schneider. Zdůraznil, že podobné strategie je vhodné využívat u všech nádrží, včetně těch menších.

Zkušenosti z projektu tak budou moci využít nejen rybníkáři z jižních Čech, ale také z jižní Moravy, kde se nejen revitalizují rybníky a nádrže, ale na některých místech vznikají zcela nové vodní plochy. "Celkově jde o to rozvíjet strategické myšlení. V mnoha ohledech to bude vyžadovat změnu přístupu, změnu myšlení, pochopení toho, jak je důležité společně komunikovat. Výsledkem může být lepší péče o krajinu, efektivnější hospodaření, včetně využívání investic či dotací," dodal Schneider.