"Vzhledem k dopadům klimatické změny budujeme druhově pestré lesy. Z listnáčů vysazujeme zejména buky a duby. Z jehličnanů pak perspektivní douglasku či modřín," uvedl vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky ŠLP Křtiny Lumír Dobrovolný.

S ustupujícím kůrovcem zároveň klesá podíl holin k zalesnění. "To ale neznamená, že rezignujeme na obnovu lesa jako takovou, protože ta je po prováděných těžbách pro zachování hospodářské kontinuity nutná. Otevírá se tím prostor navrátit se k přírodě bližším metodám obnovy, zejména k přirozené obnově buků, dubů, modřínů a spoustě dalších dřevin ze semen pod ochranou dospělých stromů," uvedl Dobrovolný. Přirozená obnova má podle něj spoustu pozitiv - ekologických i ekonomických a v univerzitních lesích před kůrovcovou kalamitou převažovala.

Další vývoj kůrovcové kalamity, holin, obnovy a celkově zdravotního stavu lesů bude záviset na dalším vývoji počasí. "Zůstáváme obezřetní, neboť už nyní pozorujeme nedostatek jarní vláhy, která je ovšem pro růstový start lesů v započaté sezóně zásadní," dodal Dobrovolný.

Univerzitní lesy se nacházejí v nadmořské výšce 210 až 574 metrů a vyznačují se značnou pestrostí přírodních podmínek, která předurčila zřízení výukového pracoviště univerzity. Aktuálně převažují listnaté dřeviny se zastoupením kolem 65 procent a jejich podíl v posledních letech roste. Univerzitní lesy mají i několik pokusných ploch. Příkladem z poslední doby je v lokalitě Brno-Lesná převod stávajících chřadnoucích stejnorodých porostů na odolnější pestré lesy. Lesníci vrací do těchto míst druh porostu, který tu byl v minulosti typický. Jde o plochy tzv. nízkého, resp. středního lesa, kde nové stromy většinově nerostou ze semen, ale obražením pařezu pokáceného stromu.

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny je organizační součástí Mendelovy univerzity v Brně. Lesní pozemky MENDELU mají rozlohu 10 205 ha a vytváří souvislý komplex bezprostředně navazující na severní okraj moravské metropole až k městu Blansku.