"Boj v zastavěném prostoru patří v rámci výcviku k těm nejnáročnějším. Pohyb po budovách i boj na krátkou vzdálenost vyžadují bezchybnou koordinaci a sehranost jednotky a také se zásadně odlišují od běžného boje v otevřeném prostoru," vysvětluje poručík David Rožek. Velitel čety 1. mechanizované roty.

Z Velké Británie až k nám

FIBUA (Fighting in Build Up Areas - FIBUA) a CQB (Close Quarters Battle), tedy boj v zastavěném prostoru a boj na krátkou vzdálenost jsou techniky, které vznikly na konci 70. let 20. století. Britské speciální jednotky SAS tehdy zahájily výcvik ve speciálně upravené budově s teroristy a rukojmími uvnitř a tento styl výcviku začaly postupně přebírat i další protiteroristické útvary.

"Zatímco se ale policejní týmy zaměřují například na podrobnější a specifické úkoly, jako je třeba dopadení pachatele nebo ochrana VIP, armáda má při CQB propátrat, obsadit, zabezpečit a vyhnout se ztrátám," upozorňuje Rožek.

Pozor na nástrahy i civilisty!

V úzkých chodbách, tmavých schodištích a mnoha zákoutích není prostor na chyby. Nejde jen o nepřítele, na vojáky tu mohou číhat nastražená výbušná zařízení, ukrývat se tu mohou civilisté. Vojáci proto podle Rožka musí mít takzvaně v krvi základní drily pohybu v neznámé budově, kritická místa musí krýt zcela automaticky, musí mít rovněž zautomatizovaný postup při vstupu do místností.

"Boj v zastavěných prostorech i na krátkou vzdálenost vyžaduje skutečnou souhru jednotky. Každý nedostatek jednotlivce se na výsledku hned projeví. Podmínkou úspěchu jsou tak pokud možno stovky hodin společného výcviku. Nároky na přípravu také rostou s velikostí cvičící jednotky," vypočítává Rožek.

Různá cvičiště pro různá cvičení

Armáda si právě podle velikosti týmu může vybírat z několika cvičišť: Jeseník ve VVP Březina je zaměřen na taktiku pěších jednotek do úrovně družstvo a lze zde trénovat CQB i FIBUA. Na Libavé slouží vojákům Kozlov - zachovalý areál budov ještě po sovětské armádě.

Česká armáda vyjíždí i k sousedům: ve výcvikovém prostoru Lešť na Slovensku se nachází městský blok evropského typu, vesnice středního východu, střelecké haly, moto hala, vysoký panelový i přízemní dům. "Domy jsou plně vybavené tak, jako ve skutečnosti. Ve všech objektech lze střílet ostrou municí i používat trhaviny. Jde o jednoznačně nejlepší taktické cvičiště ve střední Evropě," hodnotí vojáci.

Ti, které čekala mise v Afghánistánu, znají výcvikový prostor v německém Hohenfelsu. Americké výcvikové středisko nedaleko západní hranice ČR nabízelo pro trénink boje v zastavěném prostoru věrné imitace afghánských vesnic.

"Místa výcviku se podle dostupnosti snažíme střídat, aby vojáci měli stále jiné prostory. Využíváme cvičiště na Kozlově, v Sedleci Vícenicích (Náměšť), ve Vyškově a také naše posádkové cvičiště "Koppadorf", pojmenované podle našeho kolegy, nadrotmistra Pavla Koppy ze skupiny bojové přípravy," uzavírá David Rožek.