Uplynulý rok se pro Archeoparku Pavlov nesl zejména ve znamení vysoké návštěvnosti. "Už loňská zkrácená sezóna dalece předčila naše očekávání. Od konce května do konce listopadu 2016 zavítalo do Archeoparku Pavlov přes 45 tisíc hostů. Tedy dvakrát více, než jsme původně předpokládali. Letos muzeum otevřelo své brány v sobotu 25. března. A od té chvíle jimi prošlo přibližně 15 tisíc turistů," přiblížil Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, pod které Archeopark Pavlov spadá.

Originální expozice i samotná budova muzea navíc přilákala i pozornost porotců řady prestižních soutěží. Ti ji během dvanácti měsíců od otevření ocenili hned několikrát. "Archeopark získal architektonické tituly Stavba roku 2016 a Stavba Jihomoravského kraje. Nejčerstvější je krásné druhé místo mezi Muzejními počiny roku 2016 v soutěži Gloria Musaealis, která upozorňuje na špičkové výkony institucí i jednotlivých odborných pracovníků v oblasti muzejnictví. Ze všech ocenění máme samozřejmě obrovskou radost. Zároveň jsou pro nás však závazkem, abychom neustávali v práci. Muzeum musí dál aktivně žít, neustále lákat a bavit návštěvníky něčím novým," poznamenal Kubín.

Výsledky tohoto přístupu mohli ocenit hosté Archeoparku již při březnovém zahájení nové sezóny. Čekalo na ně mnoho překvapení včetně studovny pro milovníky archeologie nebo nové lávky, ze které si mohou prohlédnout téměř třicet tisíc let starou "skládku" mamutích ostatků. A další novinky má Archeopark v záloze. "Pro návštěvníky jsme si připravili sérii unikátních dárkových předmětů inspirovaných paleolitem a uměním lovců mamutů. První kousky v podobě elegantních zápisníků a pohlednic se slepotiskem si již mohou v muzeu pořídit. Další veřejnosti brzy představíme. Dokončení se také blíží Archeostezka, která provede turisty po úbočí Pavlovských vrchů. Přímo v terénu tak uvidí, kde se nacházela sídliště pravěkých lidí a kde byla objevena Věstonická venuše nebo tajemný trojhrob," navnadil Kubín.

Změn se dočká i prostor před vstupem do Archeoparku, kde již přibyly lavičky z akátového dřeva. Ty inspiroval mimo jiné i bájný akát, který měl růst na zahradě u domku Karla Absolona - jedné z největších postav české archeologie a speleologie. "Chceme, aby zde vznikl vkusný stánek s občerstvením pro návštěvníky muzea, který by přirozeným způsobem zapadl do specifické architektonické koncepce celého místa," uzavřel Kubín.