Výstava přináší ohlédnutí za historií listu, který vznikl v roce 1946 v návaznosti na více než stoletou historii vydávání česky psaných novin ve Vídni. Na 16 panelech najdete stručný přehled historie českých novin ve Vídni a především vývoj Vídeňských svobodných listů od jejich vzniku až po současnost. Pozornost je věnována obsahu a jeho změnám - od informačního pramenu o repatriaci krajanů do staré vlasti, přes list s vyhraněným postojem k tehdejšímu režimu v Československu, přinášejícím informace také o menšinovém životě, až po současný list, věnující se převážně životu Čechů ve Vídni a v Rakousku.

"Rakousko, zejména spolková země Dolní Rakousko a metropole Vídeň, je pro Jihomoravský kraj nejbližším sousedem, s nímž nás pojí zeměpisná blízkost, společné osudy, historické zkušenosti a kulturní kořeny. Z Brna je blíže do Vídně než do Prahy. Jsem proto rád, že představení vídeňských novin psaných česky se koná právě zde a rád bych na ni pozval i občany jižní Moravy," uvedl k výstavě hejtman Bohumil Šimek.

Souběžně výstava podává základní informace o zastřešující Menšinové radě, která byla - vedle spolku České srdce - po dlouhá léta a je i v současnosti majitelem, nakladatelem a vydavatelem listu. V chronologické posloupnosti výstava zmiňuje vznik nových států po rozpadu Rakousko-Uherska, období první republiky - vše v pojetí české menšiny. Věnuje pozornost odboji vídeňských Čechoslováků za druhé světové války, založení Československého ústředního výboru ve Vídni, ideový rozkol v menšině po únorovém komunistickém převratu 1948, příchod emigrantů z Československa po letech 1948 a 1968 i signatářů Charty 77, a konečně pád komunistického režimu roku 1989, který ve svém důsledku vedl k postupnému překonání rozkolu v menšině. Dějinnou zkratku uzavírá pohled na současnost a optimistický výhled do budoucnosti menšiny, charakterizovaný zejména úsilím o udržení mateřského jazyka, zejména prostřednictvím tradice česko-vídeňského školství, tiskovin a spolkové činnosti.

Výstavu bude možno navštívit do 28. dubna 2017.