Už od začátku o okruh jevil zájem náš prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V roce 1929 převzala prezidentská kancelář záštitu nad celou výstavbou, jejíž cena dosahovala až na šest milionů korun československých. Prezident Masaryk poté udělil souhlas s tím, aby okruh nesl jeho jméno. Historicky první závod v roce přivedl do Brna špičky tehdejšího motoristického světa. V ostré soutěži mezi sebou sváděly souboj o přední příčky především vozy italské a německé provenience. Oficiálně se prvním vítězem Masarykova okruhu nakonec stává Němec von Morgen.



Druhý ročník soutěže vyhrál legendární závodník Louis Chiron, který vynikal ostrým a drzým stylem jízdy, kvůli čemuž se dodnes zachovalo v českém jazyce přísloví "jede jako Chiron". Další roky se nesly ve znamení vítězství německých jezdců. Od roku 1938 však čekala okruh více než 11letá pomlka.

První poválečný závod v roce 1949 za sebou nesl stopu tragédie. Italský jezdec Giuseppe Farina nezvládl ve vysoké rychlosti zatáčku a se svým Maserati usmrtil dva diváky. Sám nehodu přežil. Vítězství v tomto roce slaví Angličan Whitehead, kterému šlape na paty již zmíněný legendární Chiron.

Na začátku padesátých let postupně přichází útlum automobilových závodů a okruh se začíná čím dál tím více specializovat na motocykly. V roce 1951 se Masarykův okruh oficiálně dostává na seznam závodů mistrovství světa motocyklů, čímž započala jeho slavná historie. Dodnes je Brno fanouškům motorsportu po celém světě známo jako kolbiště velikánů motocyklového světa.

Už od začátku se v Brně začal prosazovat Giacomo Agostini, který se kvůli závodění dokonce rozkmotřil se svou dobře situovanou rodinou v Itálii. Agostini dokázal během své dlouhé kariéry získat neuvěřitelných 15 titulů mistra světa.



Klíčový milník pro Masarykův okruh představoval rok 1987. Tehdy započala důležitá rekonstrukce, která přestavěla okruh do dnešní podoby. Pořadatelé okruhu museli dráhu přizpůsobit moderním bezpečnostní standardům, aby mohli i nadále hostit světové špičky motocyklových závodů. Zároveň došlo k výraznému zkrácení na dnešní délku 5,3 kilometru. I tak se ale v rámci MotoGP jedná o jeden z nejdelších okruhů na světě, který překonává pouze malajsijský Sepang nebo britský Silverstone.

Po revoluci se z MotoGP v Brně stává obrovská událost, která nese velký význam nejen pro sportovní svět, ale také pro město Brno jako takové. Pořádání každého ročníku stojí miliony eur a přitáhne masy fanoušků z celého světa. Jen město Brno na následující ročníky vyčlenilo více než 60 milionů korun. Díky svébytné kultuře už dávno nejde pouze o sportovní zážitek, ale také o jeden velký večírek.

V okolí autodromu každoročně vyroste obří kemp, ve kterém jsou natěsnáni diváci z celého světa. Zejména zahraniční návštěvníci do syta využívají bohaté zázemí, které jim poskytuje okolí okruhu. Minulý rok závod doprovodil například přelet stíhacích letounů Gripen či kaskadérská show. Na zahraniční klientelu jsou dobře připraveny i přilehlé podniky, například známé Casino, které hosty láká na řadu atrakcí jako například osvědčený poker. Tato karetní hra nepřestává okouzlovat publikum, na vzestupu jsou také moderní online varianty.

K moderní historii Masarykova okruhu neodmyslitelně patří legendární italský jezdec s číslem 46 - Valentino Rossi. Pro Rossiho má brněnský okruh zvláštní význam, neboť zde v roce 1996 poprvé vyhrál mistrovství světa. V brněnské metropoli Rossi nejen vítězil, ale také zde v zákulisí tajně dojednával přestupy k dalším značkám, konkrétně k Yamaze či Ducati.

O letošní cenu MotoGP v Brně nepřijdou fanoušci ani tento rok. Pořadatelé oznámili závody na 7. až 9. srpna. Bohužel se letos kvůli hygienickým opatřením závod koná bez diváků, takže se závodníci budou muset obejít bez halasné podpory z tribun.