V nakaženém chovu se nacházelo 12 slepic, z nichž šest během dvou dnů uhynulo, dále zde byly tři kachny. Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynu chovatelkou zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. To u všech šesti kusů potvrdilo vysoce patogenní ptačí chřipku.

"Ihned po potvrzení nákazy jsme přijali nutná opatření, na místo vyrazili pracovníci Státní veterinární správy a její ústřední ředitel se vrací ze zahraniční pracovní cesty. S kolegy na Ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků," řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.

"Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření," uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.

Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny. V chovech drůbeže tím způsobují významné přímé i nepřímé ekonomické ztráty.

Základním preventivním opatřením je (pokud možno) chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, například umístit vodu a krmivo pod přístřešek, zabránit pohybu na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci. Dalším možným opatřením je zasíťování výběhů apod. V případě podezření na výskyt nákazy, což je zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva nahlásit na krajskou veterinární správu.