Lazebník sevillský - Gioachino Rossini

Postavu mazaného lazebníka Figara zná dnes téměř každý a velkou zásluhu na tom má především Rossini, který v prosinci roku 1815 přislíbil impresáriovi římského divadla, že pro něj zkomponuje komickou operu.
Termín byl věru šibeniční - hotové dílo mělo být dodáno měsíc po obdržení libreta. Vybíralo se z několika námětů, ale nakonec cenzura povolila jediný - Lazebníka sevillského, jehož předlohou byla Beaumarchaisova hra. Jako námět na operu použilo Lazebníka již několik skladatelů. Nejslavnější a zřejmě nejlepší zpracování bylo dílem Giovanniho Paisiella.
Rossini věděl, že Paisiellův Lazebník se těší velké oblibě a jeho dílo se stane terčem útoků příznivců starého mistra. A tak se také stalo. Přestože opera byla uvedena pod jiným názvem (Almaviva, ossia L'inutile precauzione - Almaviva, aneb Marná opatrnost), v den premiéry jako by se spiknul proti Rossinimu celý svět. Obecenstvo ho uvítalo pískotem, tenorista měl při serenádě rozladěnou kytaru, představitel Basilia při vstupu na jeviště zakopnul, upadnul a árii odzpíval se zakrváceným kapesníkem u nosu. Vrcholem všeho byla vyděšená černá kočka, která prskajíc na všechny strany přeběhla v průběhu 1. jednání přes jeviště. Nechybělo ani házení shnilých rajčat a ovoce. Nikdo z diváků toho večera nemohl tušit, že právě vypískali jednu z nejslavnějších a nejoblíbenějších oper... a pak že černá kočka nosí smůlu!
Vstupné: od 130,- do 420,-kč