Jihomoravská pobočka ČSO se dlouhodobě zabývá mapováním a výzkumem mokřadů vznikajících v zemědělské krajině jižní Moravy. "Mokřiny, které se díky dešti a tajícímu sněhu periodicky tvoří na orné půdě, jsou doslova ostrovy života a hostí pestrou škálu rostlin i živočichů, včetně mnoha ohrožených druhů ptáků. Kromě toho pomáhají zadržovat vodu v krajině a mají pozitivní vliv na mikroklima," vysvětluje předseda Jihomoravské pobočky ČSO Jan Sychra.

Ornitologové zjistili, že v těchto periodicky vytvářených mokřadech hnízdí i vodouš rudonohý, který patří v Česku ke kriticky ohroženým. "Vodouš k hnízdění potřebuje zaplavovaná území a polní mokřady pro něj představují ideální biotop. Letos jsme na jaře zaznamenali výskyt vodoušů na 17 lokalitách polních mokřadů. I přes pokračující silné sucho je ještě v průběhu května obsazených 12 z nich, přičemž 6 z nich jsou vysychavé mokřiny a 6 nevysychající polní mokřady," říká Sychra.

V České republice hnízdí podle odhadů ornitologů pouhých 25 až 40 párů vodoušů rudonohých. Již takto malé číslo ale může ještě poklesnout. "Mokřady v zemědělské krajině, kterých už je i tak málo, jsou stále pod velkým tlakem člověka. Jsou ohroženy zavážením zeminou, rušením, a především cíleným odvodňováním. Nedávným příkladem je zánik mokřadu u Uherčic, kde zprovozněním starého melioračního systému došlo k odtoku a vysušení vody z území 7 hektarů. I na tomto místě hnízdil vodouš rudonohý," připomíná Sychra.

Přežití druhů, jako je vodouš rudonohý, je silně závislé na vodě a člověk jim svou činností rozmnožování komplikuje. "I přes lamentaci veřejnosti nad extrémním suchem jsme stále svědky obnovy meliorací a snahy o jejich další budování. Kdysi rozsáhlé vlhké louky plné života, které bylo možné najít po celé jižní Moravě, jsme již kvůli masivním melioracím především v 70. a 80. letech minulého století ztratili. Je nepochopitelné, proč i v dnešní době boje proti suchu musíme dále čelit dalšímu vysoušení i těch posledních zbytků mokřadní krajiny," říká Sychra.

ČSO sleduje stavy ptactva detailně od roku 1982. Od té doby z našeho území zmizela třetina ptáků žijících v zemědělské krajině. "Na vině je člověk hospodařící příliš intenzivně, tedy na velkých polích bez remízků a dalších krajinných prvků. A také používání zemědělské chemie a záměrné odvodňování krajiny a vysušování mokřadů a pramenišť. V období, kdy čelíme velkému dlouhodobému suchu, bychom se měli snažit vracet vodu do krajiny tam, kde dříve přirozeně byla a snažit se ji zadržovat," říká Sychra.

Jihomoravská pobočka ČSO usiluje nedaleko Dubňan na Hodonínsku o vytvoření Ptačího parku Kosteliska. Ochranou přirozených mokřadů, vytvářením nových tůní a drobných vodních prvků a obnovou tradičního hospodaření se zde snaží o vznik pestrého a pro přírodu i lidi atraktivního území. "Aktuálně ve zdejším polním rozlivu hnízdí minimálně 2 páry vodoušů rudonohých. Vzácných druhů ptáků, obojživelníků i plazů je ale v tomto území mnohem víc," říká za Jihomoravskou pobočku ČSO Přemysl Heralt.

Více o ptačím parku na www.birdlife.cz/kosteliska.

S obnovou a údržbou mokřadů už má ČSO zkušenost. V Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře se podařilo mokřad obnovit a odměnou bylo loňské úspěšné hnízdění vodoušů rudonohých, poprvé v historii parku.