Jak se vyvine letošní sezóna, se bude podle doc. RNDr. Aleny Žákovské, Ph.D., z Ústavu experimentální biologie, oddělení fyziologie a imunologie živočichů Masarykovy univerzity odvíjet podle počasí - klíšťata mají totiž rádi teplo a vlhko. "Loňský rok byl, co se výskytu klíšťat v Brně a na jižní Moravě rekordní, s tím bohužel souvisí i vývoj onemocnění," říká doc. Žákovská. Na oddělení Fyziologie a imunologie živočichů MU testují klíšťata na borelie a další bakterie, popř. prvoky v infikovaném klíštěti. Testování na KE provozují spíše soukromé laboratoře.

Podle údajů Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje v roce 2014 onemocnělo encefalitidou 31 lidí, v roce 2015 počet nemocných klesl na 26 a loni opět vyšplhal na 36 případů, a podílí se tak na 7% na celkové nemocnosti ve všech krajích České republiky. "Pokud se člověk infikuje od klíštěte virem encefalitidy, může mít další průběh několik scénářů. Někteří jedinci vůbec žádné obtíže nepocítí, u dalších se onemocnění projeví asi po 14 dnech od nakažení podobně jako chřipka, ale nejhorší je, když přejde do druhé fáze, kdy virus napadne nervové buňky v mozku a míše. Může pak dojít k omezenému či rozsáhlejšímu ochrnutí svalů končetin i jiných částí těla, zhoršení paměti, únavnosti nebo i změnám psychiky," říká primář Neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti MUDr. Ondřej Škoda. "Ve většině případů se toto postižení zase postupně zlepšuje, ale přibližně v 10 procentech případů zůstávají lidem trvalé následky. Nemoc se ve druhé fázi projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa. S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu."

Jedinou obranou proti KE je očkování, lék proti viru KE neexistuje. Česká republika je endemickou oblastí s vysokým výskytem klíšťat, pro takové oblasti doporučují odborné autority, včetně Světové zdravotnické organizace, očkování všech osob od 1 roku věku. Podle doc. Rastislava Maďara, odborného garanta center očkování a cestovní medicíny, by mnoho z těch, kteří trpí trvalými následky po prodělané nemoci, rádo vrátilo čas a nechalo se preventivně očkovat. "U nich to už není možné, většina populace v ČR však tuto možnost ještě stále má," uzavírá docent Maďar. Na očkování proti klíšťové encefalitidě přispívají všechny významné pojišťovny.

O vlajkování:
Metoda sběru klíšťat, která využívá snahy klíštěte najít svého hostitele. Sběrači klíštěti nabídnou bílou flanelovou vlajku se středně dlouhým vlasem. Klíště se na ní přichytí a na bílém podkladu je možné snadno jednotlivá klíšťata sbírat a počítat. Před samotným vlajkováním vědci vyměří plochu. V Brně a okolí tým volí testovací plochu o rozměrech 200x150 metrů, a to ve stejný den, stejnou hodinu, co týden či 14 dní pravidelně po celý rok. Teprve poté jsou data o výskytu klíšťat validní. Vědci také měří teplotu a vlhkost vzduchu.

Vlajkování využívá způsobu, jakým klíště číhá na svého hostitele. Vylézá na stébla trav a vyšší vegetace, tam se drží třemi zadními páry nohou a první přední pár vztyčí a roztáhne, a jako anténu jej natáčí do různých směrů. Hlavním zdrojem informací pro klíště jsou fyzikální a chemické vjemy z okolí. Klíště má na konci posledního článku prvého páru nohou zvláštní prohlubeň, tzv. Hallerův orgán, v níž jsou umístěné nejrůznější senzory. V první řadě reaguje na pachové, tedy chemické vjemy, které každý tvor včetně člověka vydává; ve větší blízkosti pak už reaguje i na mechanické popudy, na různé otřesy, způsobené blížícím se hostitelem. Když se potom zvíře nebo člověk otřou o vegetaci, klíště se na něj přichytí.

Příklad sběru v Brně a okolí
Rok 2016: celkem 690 klíšťat na lokalitě Ruda (přehrada), Pisárky, Říčky (Líšeň)
Pisárky 2016 celkem 201 /1x 14 dnů (15.3.-21.11.)
Říčky 2016 celkem 243/1x 14 dnů (26.3. - 26.10.)
Ruda 2016 celkem 246/ 1x 14 dnů (15.3. - 27.10.)
Celkem za r. 2016/ 690ks