Knihovní fond Moravské zemské knihovny se každoročně rozrůstá asi o jeden kilometr. Z tohoto důvodu by již za pět let nastal v hlavní budově nedostatek kapacit pro uložení některých částí fondu a přibližně za deset let by místo došlo zcela. To by zásadním způsobem ohrozilo zákonem definované poslání MZK, tedy uchovávat budoucím generacím mimo jiné všechny dokumenty publikované na našem území (tzv. povinný výtisk). Stavba nového depozitáře v budově H1, kterou Moravská zemská knihovna získala do majetku již v roce 2006, se ukázala jako nejefektivnější kapacitní řešení.

"Několik let se Moravské zemské knihovně nedostávaly vhodné kapacity pro uložení částí fondu. Jsem proto moc rád, že mohu být osobně u slavnostního otevření nového depozitáře, který na dobu minimálně několika desetiletí zajistí druhé největší knihovně v zemi dostatek prostor pro uchování kulturního dědictví a odkazu dalším generacím v moderních a vyhovujících podmínkách. Kromě nových úložných kapacit Moravská zemská knihovna získala také prostory pro výukové akce, kulturní a vzdělávací aktivity; přesně v duchu poslání knihoven 21. století, kdy plní i významnou funkci komunitní, jako místa potkávání a živého mezilidského kontaktu," řekl ministr kultury Martin Baxa

Architektonicky je nový objekt dílem firmy Adam Rujbr Architects, která připravila jak projekt pro stavební povolení, tak i projekt realizační. Samotná stavba depozitáře byla na místě původního objektu, který byl postaven v letech 1976-1978 a v minulosti sloužil jako výpočetní středisko, zahájena na podzim roku 2020. Část z původní budovy byla zachována a rekonstruována, druhá část pak zbourána a nadstavěna o čtyři nadzemní podlaží. Ředitel MZK Tomáš Kubíček k tomu dodal: "Depozitář v těsném sousedství hlavní budovy a obojí v širším centru města - to je sen každé velké knihovny, a jen málokteré se splní. A díky tomu, že nám se podařilo obě budovy postavit vedle sebe a spojit je pupeční šňůrou podzemního koridoru, mají naši čtenáři své výpůjčky k dispozici do jedné hodiny od objednání. Což je v případě knihovny našeho typu téměř unikát. Navíc jde v případě obou budov o mimořádně podařené a ekologicky šetrné stavby."

Ve 2. podzemním podlaží je objekt depozitáře propojen s hlavní budovou MZK koridorem. Ten byl dokončen v roce 2009 a slouží pro dopravu knihovních fondů a vedení instalací. Propojení obou objektů zůstalo přirozeně zachováno a zajišťuje vynikající dostupnost knihovního fondu. Jedna stavebně-technická zajímavost závěrem: nejhlouběji vrtaný pilot je v hloubce úctyhodných 18 metrů. Stavba celkově přišla na 250 miliónů a byla financována ze státního rozpočtu.

Do nových prostor v H1 se z hlavní budovy bude postupně přesouvat Česká knihovna a Knihovny.cz. Dále zde bude seminární místnost určená pro pořádání výukových, vzdělávacích a kulturních aktivit (celoživotní vzdělávání knihovníků, rekvalifikační kurzy atd.).

Vzhledem k tomu, že část budovy nebude ihned po dokončení pro potřeby MZK využita, bude 2. nadzemní patro budovy po dobu 30 let v nájmu Moravské galerie v Brně, která tím dočasně vyřeší své prostorové problémy a zpřístupní svůj archiv a badatelnu. Ředitel Moravské galerie v Brně Jan Press k tomu řekl: "Do dočasných prostor MZK přemístíme kompletní archiv, který obsahuje všechny písemné dokumenty k založení Moravské galerie v roce 1961, archivní materiál z počátků vzniku Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a také dokumenty spojené se vznikem obrazárny, která je předchůdkyní Moravské galerie. Archiv se zaměřuje i na pozůstalosti současných umělců. Uložíme zde také historické knihovní fondy Moravské galerie a knihovnu zemské obrazárny, která dosud nebyla přístupná," přiblížil Jan Press s tím, že archiv i knihovní fondy využijí hlavně badatelé.