Vládní novela energetického zákona zavádí do legislativy nový právní institut - příspěvek na úsporný tarif. Pokud návrh projde Parlamentem, bude mít stát možnost snížit koncovým zákazníkům prostřednictvím energetického zákona konečnou cenu elektřiny nebo zemního plynu. Konkrétní parametry příspěvku, například výši slevy, její časový rámec či sumu, kterou stát energie zadotuje, bude moci vláda stanovit svým nařízením. Příspěvek bude zohledňovat i charakter spotřeby odběratelů a bude se týkat například i centrálních výtopen pro obyvatele bytů s tzv. ústředním topením.

Vláda chce zjednodušit i daňovou administrativu malým podnikům a osobám samostatně výdělečně činným. Do Parlamentu proto posílá novelu zákona o dani z přidané hodnoty a novelu zákona o daních z příjmů, jejíž podstatou je navýšení limitu pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. Dosavadní hranice byla stanovena v roce 2004 a odpovídala tehdy částce 35 000 eur. Na stejnou hranici, tedy dva miliony korun, se posune možnost využití režimu paušální daně. Vláda ale současně navrhuje zavést tři pásma paušálního režimu, do kterých budou plátci daní zařazeni podle výše příjmu a procenta, která uplatňují na paušální výdaje.

V souvislosti s cenami energií vláda přijala také dvě nová nařízení - o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie a o navýšení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. 3 zákona o podporovaných zdrojích energie pro zbývající část roku 2022. Kabinet mimo jiné rozhodl o navýšení dotace ze státního rozpočtu na provozní podporu související s rozvojem nových obnovitelných a dalších podporovaných zdrojů energie v letošním roce o 4,65 miliardy korun.

Vláda odsouhlasila také další posílení energetické bezpečnosti České republiky. Správa státních hmotných rezerv dostala povolení vynaložit 52,2 milionu dolarů, které jsou alokovány na zvláštním účtu pro účely posílení ropné bezpečnosti, na nákup až 80 000 tun ropy zpracovatelné v litvínovské rafinerii do státních zásob. Toto navýšení rezervy má pomoci překlenout kritické období, pokud by se Ruská federace rozhodla jednostranně zastavit dodávky ropy ropovodem Družba.

Kabinet projednal rovněž návrh změny Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti České republiky, která má usnadnit proces schvalování vysílání českých vojáků do zahraničí na krátkodobé mise či naopak krátkodobou účast, průjezdy či přelety zahraničních vojsk v ČR. Novela rozšiřuje okolnosti, za kterých o těchto věcech může rozhodnout sama vláda bez předběžného souhlasu Parlamentu s tím, že se tak do ústavního zákona promítne už stávající praxe následného souhrnného informování Parlamentu v půlročních intervalech. Důvodem navržených změn je potřeba flexibilnějšího rozhodování o pohybech ozbrojených sil v současné zhoršené bezpečnostní situaci, ale i kvůli řešení pandemie či zvládání migračních vln.

Vláda schválila také návrh novely zákona o České televizi a zákona o Českém rozhlase. Navržené změny se týkají obou rad veřejnoprávních médií, jejich složení i způsobu volby. Kabinet například navrhuje, aby nově třetinu ze členů obou rad volil i Senát nebo aby subjekty, které mají právo navrhovat Parlamentu nové radní, musely existovat alespoň deset let.

Do Parlamentu zamířily také novely zákona o provádění mezinárodních sankcí a návrh nového sankčního zákona. Obě normy zpřesňují pravidla pro provádění sankcí, a to jak mezinárodních, tak i národních, které navíc budou moci jít i nad rámec sankcí přijatých například v rámci sankčních režimů Evropské unie. Také přípravu těchto právních norem, které má vláda v programovém prohlášení, urychlilo současné dění na Ukrajině a přijímání sankcí proti agresorům Rusku a Bělorusku.

Vláda odsouhlasila také změny ve vyhlášeném dotačním programu Ministerstva pro místní rozvoj Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit, který má pomoci obcím řešit problémy s ubytováváním uprchlíků z Ukrajiny. Podle změněných pravidel si o dotaci na vznik ubytovacích kapacit budou moci nově požádat i nestátní neziskové organizace a církve a náboženské společnosti.

Vláda projednala také návrh na změnu v čele Národní rozpočtové rady. Současná předsedkyně Eva Zamrazilová byla prezidentem republiky jmenována viceguvernérkou České národní banky, což je funkce ze zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti neslučitelná s funkcí předsedkyně Národní rozpočtové vlády. Eva Zamrazilová proto podala k 30. červnu rezignaci a vláda dnes rozhodla, že na její místo navrhne Poslanecké sněmovně jmenovat dosavadního člena Rady Mojmíra Hampla.