"Data z jednotlivých průzkumů jasně potvrzují, že podstatná část českých spotřebitelů nedokáže podle současných nutričních tabulek na obalech posoudit nutriční složení potravin. Chybí srozumitelné doporučení na přední straně obalů. A právě tuto transparentnost přináší barevný semafor Nutri-Score, o němž jsme přesvědčeni, že je tím nejlepším dostupným průsečíkem srozumitelnosti pro spotřebitele a nutriční validity opřené o desítky vědeckých studií z řady zemí," uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a dodal: "Jsem rád, že se nám v loňském roce povedlo ustavit Pro Nutri-Score platformu, ve které je nyní sdruženo 14 institucí a podporují ji desítky odborníků. Máme i velmi pozitivní reakce od zákazníků, kteří se setkávají se značením Nutri-Score i na čím dál tím více výrobcích v obchodech."

Jak z diskuze odborníků vyplynulo, je role státu ve zdravotní prevenci nezastupitelná. Intenzivně by se mělo řešit vzdělávání širokých vrstev obyvatelstva, ale například i lékařů, včetně pediatrů, kteří mohou úspěšně ovlivnit stravovací návyky nové generace.

"Musíme klást maximální důraz na osvětu a prevenci nesprávných stravovacích návyků. Výživa se často podceňuje, ale v prevenci chronických onemocnění, jako je obezita, cukrovka, hypertenze a kardiovaskulární choroby, hraje nesmírně důležitou roli. Proto jsem rád, že se nám podařilo tento kulatý stůl zorganizovat, a věřím, že i díky němu jsme přispěli ke zlepšení komunikace mezi odborníky, zástupci státu a veřejností," sdělil Tom Philipp, místopředseda Výboru pro zdravotnictví, který kulatý stůl organizoval. Upozornil také, že Nutri-Score "převážná část zdravotnické veřejnosti vnímá jako pozitivní posun směrem k transparentnějšímu informování veřejnosti a motivaci pro spotřebitele stravovat se o něco zdravěji".

V rámci kulatého stolu proběhla diskuze nejen o aktuálním zdravotním stavu české populace z hlediska výživy (až 20 % populace trpí určitým stupněm obezity a každý pátý člověk umírá na následky nesprávného stravování), ale i o tom, kam by Česká republika měla směřovat.

"Důležité pro další zintenzivnění edukace týkající se zdravějšího stravování bude prohloubení spolupráce ministerstva zdravotnictví a ministerstva zemědělství. Ta by se měla týkat například formulace výživových doporučení garantovaných státem, shromažďování dat o spotřebě a kvalitě potravin nebo jejich označování jak z hlediska energetické a nutriční hodnoty, tak i dalších kvalitativních parametrů. Stejně tak i výrobci potravin a obchodníci musí motivovat své zákazníky k osvojení si zdravějších stravovacích návyků," zakončil T. Prouza.

Do diskuze se rovněž zapojili hlavní hygienička ČR Pavla Svrčinová, náměstek ministra zemědělství Jindřich Fialka, ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková, prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová a zástupci veřejnosti z řad odborníků na výživu, lékařů i potravinářů.