"Postupně padá mýtus o velké přednáškové místnosti plné desítek seniorů, kteří pouze poslouchají frontální přednášku. Senioři už chtějí víc, chtějí něco zažít a prožít," uvedla Pevná. Období pandemie COVID-19 podle ní přineslo do všech stupňů vzdělávání mnohé výzvy, seniorské vzdělávání nevyjímaje. "Během posledních dvou let se začaly objevovat trendy, které budou pokračovat i v době postcovidové a déle," uvedla Pevná.

To, co dříve senioři vyžadovali jako jakýsi atribut jistoty, tedy dlouhodobější kurzy, dnes už spíše odmítají. Naopak vyžadují kurzy maximálně na jeden rok. "Velký zájem je o kurzy, které v sobě kombinují nejen přednášky s hlubokou odbornou erudicí, ale rovněž důraz na prožitek například ve formě různorodých terénních cvičení na zajímavá místa fauny a flóry," uvedla Pevná.

Příkladem kurzu, který jde na MENDELU s dobou, je nově Flóra Moravy. Čtyři odborné přednášky doplňují dva výjezdy do z hlediska rostlinné skladby zajímavých lokalit, kde si mohou senioři založit pod odborným vedením vlastní herbář. Obdobně postaveným kurzem je také kurz Vše o mléce. Jde o kurz, ve kterém senioři poznají mléko jako surovinu, ze které si v laboratořích vyrobí jogurt, čerstvý sýr či zmrzlinu a v této produkci mohou pokračovat i v domácích podmínkách.

"Požadavek na to zkusit si něco vlastníma rukama, na vlastní kůži, je velice častý. Populární jsou tedy například kurzy aranžování či jiné kreativní tvorby," uvedla Pevná s tím, že zájem je i o mezigenerační programy, které jsou určeny pro prarodiče a jejich vnoučata. Jejich cílem je posilovat vazby mezi generacemi, učit se společně i od sebe navzájem. "V době postcovidové jde o reakci na předchozí separaci generací, kterou senioři významně trpěli a báli se toho více než nemoci samotné," dodala Pevná. V srpnu tak mohou senioři s dětmi strávit na MENDELU tři dny plné tvoření, práce v laboratoři nebo poznání lesa. Se začátkem akademického roku se pak zapojit do dvou tematizovaných mezigeneračních programů.