Maloměřické pohřebiště bylo odkryto v roce 1941 při stavbě brněnského nákladního nádraží a se svými bezmála 90 hroby náleží k největším keltským nekropolím na Moravě. Hroby jsou v naprosté většině kostrové, nebožtíci v nich byli uloženi hlavou k severu v natažené poloze na zádech, s rukama podél těla. Hrobová výbava sestává z předmětů, které je provázely životem: bojovníci byli pohřbeni se svými zbraněmi (meč, kopí, štít), jejich protějšky - bohaté ženy - zase se svými šperky (spony, náramky, nánožníky, výjimečně nákrčníky). Výbava většiny pohřbených však byla jednodušší.

Mezinárodní proslulost ovšem získala maloměřická nekropole především díky mimořádnému nálezu souboru bronzových kování. Kování byla původně aplikována na dřevěném podkladu, který byl rekonstruován do tvaru vznosné vázy na nožce s výlevkou, uchem a pokličkou, tzv. maloměřické konvice. Dnes je jedním z top exponátů sbírek Moravského zemského muzea.

Keltové jsou stále opředeni mnoha tajemstvími. Údajně jedli rádi vepřové, díky nim se o Vánocích líbáme pod jmelím, jejich život byl provázen řadou nám stále záhadných zvyků a tradic. Výstava Keltové, Brno a hvězdy je prezentací jednoho z výkladů, který konvici považovanou za předmět pohřebních rituálů interpretuje jako stylizovanou hvězdnou mapu nad Brnem. Konkrétně se jedná o znázornění souhvězdí Býka na obloze v období zimního slunovratu a Letního trojúhelníku na obloze v období slunovratu letního. Toto hlavní téma výstava zasazuje do kontextu nálezů z ostatních hrobů. Ať již se k odvážné hypotéze přikloníme nebo ne, lze nádobu jednoznačně interpretovat jako rituální předmět používaný při obřadech či mystériích konaných na sakrálním místě a lze ji bezesporu označit za jedno z ikonických mistrovských děl keltského umění. Přijďte se dozvědět něco nového o těchto zajímavých lidech, se kterými máme tolik společného. Koneckonců, když žili v okolí Maloměřic, který Brňan si může být jistý, že na tomto pohřebišti nebyly pozůstatky i jeho předků....?!