Vědci získali data z rozsáhlého dotazníkového šetření mezi vlastníky lesů, vlastního průzkumu rozsahu škod v modelových oblastech a experimentů v lokalitách s velkou populací prasat. "Poškození výsadby je rozšířeným jevem a v silně postižených lokalitách může dojít k poškození až 80 % vysazených stromů," říká Jiří Kamler z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Divočák podle něj nerozlišuje mezi sazenicemi nebo dřevinami. Stromy jednoduše vytáhne bez jakýchkoli stop poškození kořenového systému. Vědci přitom tápou, proč se tak vůbec děje. Jednou z možností je prostá zvědavost kanců, kteří mají jinak dostatek potravin a patří mezi velice chytré a učenlivé tvory. Zatím odborníci ví, že preference divokých prasat není ovlivněna složením substrátu sazenic. Sazenice byly poškozeny nejčastěji během 4 týdnů po výsadbě; po tomto období riziko poškození značně kleslo.

"Na základě získaných údajů jsme odhadli, že škody způsobené divokými prasaty na sazenicích dřevin v roce 2019 v celé České republice dosáhly desítek milionů korun," uvedl Kamler. Řešením je vedle pokračující redukce populace divokých prasat také monitorování a ochrana čerstvě založených kultur po dobu nejméně čtyř týdnů po výsadbě.

Vědci se snaží najít také prostředky, které by divoká prasata odpuzovaly. Zkoušeli už přírodní přípravky na bázi paprik, pepře nebo hřebíčku, který byl poměrně nadějný, ale drahý. Nyní je ve vývoji jiná levná a účinná látka, která má na divoká prasata repelentní účinky. "Zatím ji ale vzhledem k jednáním s případnými výrobci nemůžeme zveřejnit," dodal vědec.

Celý problém je podle něj o to zásadnější, že velké lesnické firmy jsou ve fázi vysazování nových stromků po poslední kůrovcové kalamitě. Jen Mendelova univerzita v Brně jich loni ve svých lesích vysadila asi milion. Oproti ostatním vlastníkům lesů přitom byly její lesy postiženy jen minimálně, protože jejich druhová skladba je pestřejší.