Za peticí stojí lidé z fotostudia Mocup Space, jedni z nájemců, kteří v historickém objektu v Gargulákově ulici sídlí. "V rámci festivalu Překročme řeku jsme uspořádali den otevřených dveří Briessovy sladovny, abychom lidem z okolí, ale i z celého Brna ukázali jedinečné prostředí celého architektonicky významného areálu. Přišlo se za námi podívat několik set lidí, což předčilo naše očekávání. Spousta z nich však byla v šoku, protože o záměru Brna zbourat větší část areálu vůbec nevěděli," říká Juraj Guráň z Mocup Space Brno.

Iniciátoři petice v rámci festivalu uspořádali také diskuzi o budoucnosti sladovny mezi obyvateli Husovic, nájemci areálu a starostou městské části Brno-Sever Martinem Malečkem. "Výsledkem byla více než stovka nových podpisů na petičním archu. Dohromady jich nyní máme více než šest stovek a rádi bychom jich od Brňanů, kterým není osud brněnských industriálních památek lhostejný, získali více. Nechceme, aby další nichž hodnotných staveb dopadly jako Vlněna nebo židenická Zbrojovka, jejichž demolice byla pro architektonické dědictví Brna nenahraditelnou ztrátou," dodává Guráň.

Právě industriální cihlové areály jsou pro Brno typické a odkazují na jeho velkolepou minulost v oblasti textilního a strojírenského průmyslu, ale například také cukrovarnictví. Vedle funkcionalistických památek to jsou právě historické výrobní areály, které pro svou jedinečnou atmosféru čím dál častěji přitahují nejen milovníky architektury, ale také umělce a kulturní organizace. Briessova sladovna, jež pochází z přelomu devatenáctého a dvacátého století navíc odkazuje na reálie minulého století, jelikož rodina zakladatele Rudolfa Briesse byla židovského původu a čelila tak nacistickému nebezpečí. Samotný zakladatel byl transportován do Terezína, kde také zemřel. Pivovar poté převzal Wehrmacht, Zbrojovka a následně ho odkoupili soukromníci. Do rukou původních majitelů už se nikdy nedostal.