Vědci testují kamery v chovech prasat, kde mají chovatelé problém s překrmováním. "Krmivo v současné době tvoří až 80 % nákladů na produkci. Ve chvíli, kdy bude mít chovatel přehled o váze jednotlivých zvířat, může velmi snadno upravit krmné dávky," říká vedoucí výzkumu Pavel Horký z Agronomické fakulty MENDELU. Kromě snížení nákladů na chov by chytré kamery měly pomoci také zlepšit celkovou životní pohodu zvířat. "Když prasata přijímají nadbytečné množství krmiva, velkou část z něj nakonec nestráví. Přirozenou cestou tak odchází například bílkoviny. Při jejich rozkladu se uvolňuje amoniak, což pociťujeme pokaždé, když přijdeme do stáje a začnou nás štípat oči. Úplně stejně nepříjemné je to i pro zvířata," vysvětluje Horký.

Na projektu vědci pracují více než rok. Na konci příštího roku by chtěli mít hotový software pro analýzu dat. "Naší představou je, že chovatel bude mít aplikaci v telefonu. V ní uvidí, kolik už prokrmil, jaká je váha zvířat, kdy mají jít prasata na jatka a podobně," říká Horký. Kamery by navíc měly zvládnout komunikovat také s dalšími chytrými technologiemi v chovu. "Údaje z kamer by se měly dát propojit s celkovým monitoringem stájí, požadavky na ventilaci nebo online záznamy o zdravotním stavu zvířat z elektronických čipů. Cílem je, aby data v aplikaci byla co nejkomplexnější," říká vědec.

Systém funguje na principu snímkování zvířat. Zemědělec nastaví chytré kamery na místo, kde se nejvíce shlukují, například na oblast kolem koryta. Zařízení pod určitým úhlem prase nasnímá a z dostupných dat určí jeho hmotnost. Chovatel si pak záznamy může prohlédnout v telefonu a nemusí zvířata sám složitě vážit. Zatím vědci testovali 2D kamery. V plánu ale mají vyzkoušet také 3D variantu, která je mnohem přesnější. "Zatímco 2D kamera udělá zhruba pět až šest tisíc snímků jednoho zvířete, 3D verze zvládne vyfotit prase téměř milionkrát," upřesňuje Horký. Na projektu výzkumníci spolupracují s firmou SPV Pelhřimov, a.s., která se zabývá velkochovem prasat.

"Chytré kamery jsou technologicky něco úplně nového. Sami testujeme jednotky prototypů. Běžnou součástí praxe by se mohly stát tak za pět, deset let," dodává Pavel Horký. Smysl podle něj kamery mají hlavně v experimentálních chovech nebo testačních stanicích. Cena jednoho zařízení se pohybuje v řádu vyšších desítek tisíc korun.