Zatímco v první vlně pandemie COVID-19 bylo v Česku za tři měsíce jen 87 potvrzených případů na 100 tisíc obyvatel, na vrcholu druhé vlny bylo potvrzeno více než 100 nových případů na 100 tisíc osob denně a Česká republika se ocitla mezi nejvíce postiženými zeměmi v Evropě i na světě. Skutečný počet lidí, kteří se během druhé fáze pandemie nakazili a vyvinuli protilátky, je však možné odhadnout jedině na základě národní seroprevalenční studie, při které se u reprezentativního vzorku populace testuje přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2. Bylo publikováno několik studií popisujících postup nákazy COVID-19 během druhé vlny pandemie, ovšem žádná se zatím netýkala těžce postiženého středo- a východoevropského regionu.

Vědci výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity zveřejnili tento týden výsledky první fáze dlouhodobé prospektivní studie PROSECO sledující dynamiku hladin protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci. Studii umožnila Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR, která ze svého fondu prevence podpořila opakované měření protilátek proti SARS-CoV-2 v krvi dobrovolníků z řad svých klientů. Studie byla plánována jako třífázová, přičemž první fáze začala v říjnu 2020 a nábor účastníků byl ukončen v březnu 2021 před začátkem masivní vakcinační kampaně. Více než 30 000 účastníkům starším 18 let byly v síti akreditovaných laboratoří QualityLab odebrány vzorky krve a změřeny hladiny protilátek s cílem sledovat dynamiku serokonverze IgG protilátek proti SARS-CoV-2 v imunologicky naivní a neočkované populaci.

Na analýze a interpretaci získaných dat se kromě pracovníků centra RECETOX podíleli epidemiologové z partnerského pracoviště na University College London, kanceláře Světové zdravotnické organizace v České republice a Ústavu zdravotnických informací a statistiky. "Výsledky první fáze studie ukázaly rychlý nárůst seropozitivity demonstrující rozsáhlou expozici české populace viru SARS-CoV-2 během dramaticky probíhající druhé vlny pandemie: zatímco v říjnu a listopadu 2020 mělo sledované protilátky pouze 28 % dobrovolníků, v prosinci 2020 a lednu 2021 to bylo 43 % a v únoru a březnu 2021 už 51 %. To znamená, že v březnu 2021 už nebyla podstatná část české populace k infekci SARS-CoV-2 imunologicky naivní", komentoval výsledky Vojtěch Thon z Masarykovy univerzity, který nad studií převzal odbornou záštitu. "Rostoucí trend souhlasí s celostátními daty o kumulativním počtu pozitivních PCR testů a potvrzuje průběžně zveřejňovanou dynamiku vývoje epidemie. Naměřená data nicméně indikují, že procento populace, které bylo do března 2021 exponováno viru SARS-CoV-2 bylo významně větší, než by vyplývalo z přímých odhadů založených pouze na datech z PCR testování", dodal Ladislav Dušek, ředitel ÚZIS. Nejméně jedna třetina účastníků, u kterých byly nalezeny protilátky, nezaznamenala žádné příznaky onemocnění a 28 % seropozitivních jedinců nikdy nebylo na PCR testu. Tato čísla demonstrují význam velkoplošných serologických studií popisujících rozsah expozice a šíření viru v populaci.

V březnu 2021 začala v Česku masivní očkovací kampaň s cílem proočkovat celou dospělou populaci proti SARS-CoV-2 do konce září 2021. Od března do září budou proto všem účastníkům znovu měřeny protilátky s cílem zmapovat dynamiku tvorby protilátek ve sledovaném vakcinačním období. Ve třetí fázi vyšetření plánované na období od října 2021 do března 2022 se bude dále sledovat přetrvání či pokles paměťových IgG protilátek proti SARS-CoV-2 u jedinců, kteří prodělali infekci, a těch, kteří byli očkováni.

"Studie PROSECO přispěje k lepší epidemiologické a serologické charakterizaci infekce SARS-CoV-2 a poskytne cenná dlouhodobá data o šíření viru SARS-CoV-2 a dynamice rozvoje protilátek u reprezentativního vzorku populace" řekl o studii šéf české pobočky Světové zdravotnické organizace Srdan Matič. "Taková data jsou zásadně důležitá pro nastavení správných očkovacích strategií a úspěšné zvládnutí dalších fází globální pandemie COVID-19".