Název výstavy odkazuje ke dvěma uměleckým počinům. Jedním z nich je Notgalerie, umělecké centrum a dílo zároveň, které vzniklo v roce 2015 obsazením opuštěného dřevěného kostela na předměstí Vídně. Reinhold Zisser skrze tento akt realizoval svou myšlenku, že umělec je ve vztahu k instituci jako krab poustevník, který osidluje prázdnou schránku, aby ji po určité době opustil a vyměnil za jinou.

Jak sám autor vysvětluje v kurátorském textu, námět brněnské výstavy se začal odvíjet v roce 2019, kdy se díky Notgalerie seznámil s umělkyněmi Šárkou Teleckou a Táňou Šedovou. "Směsice podobností a rozdílů našich systémů a podmínek, ve kterých vzniká naše práce, byla zajímavou oblastí, kde jsme se učili jeden od druhého a současně jsme se učili lépe chápat naši pozici tím, že se lépe poznáme. Tato první setkání a spolupráce vedly k mé rezidenci v brněnském Domě umění, na kterou jsem byl pozván začátkem roku 2020." přibližuje Zisser.

V Brně se pak seznámil s dalším umělcem, Martinem Zetem, který tou dobou dokončoval v Domě umění svou výstavu Sochař Miloš Zet: Zdi, sokly a makety. Její součástí byla i LÁVKA; dřevěný, zhruba 30 metrů dlouhý most, který procházel celou expozicí. Po návratu z rezidence zpět do Rakouska připravili Zisser a Zet společně projekt, při kterém LÁVKU v létě 2020 převezli do Vídně a umístili vedle Notgalerie na okraj postupně rostoucího satelitního městečka.

Jak je již z názvu patrné, výstava LÁVKA-NOTGALERIE navazuje na tuto uměleckou komunikaci. Jejím ústředním bodem je polovina onoho mostu, která byla znovu rozebrána a převezena zpět do Brna. Vytváří tak moment rozdělení a zároveň spojení mezi Vídní a Brnem. K dotvoření výstavy budou přizváni umělci z České republiky i Rakouska, aby různými zásahy na obou polovinách mostu rozvíjeli významovou rovinu tohoto díla.