Jaká je nyní situace na klinice?
Samozřejmostí je dodržování veškerých hygienických opatření a nošení ochranných pomůcek. Na Klinice infekčních chorob máme čistou a infekční zónu.

Popište, jak probíhá ošetřovatelská péče u covid pozitivních pacientů?
K pacientům je nutné chodit minimálně 5 až 6 krát denně, abychom jim podávaly jídlo a zajistily veškeré ošetřovatelské úkony. Je to velmi náročné. Škála výkonů, které musíme obsáhnout, je velice široká. Řešíme např. nehojící se operační rány, prováděly jsme lumbální punkce, dávaly se transfuze, naší pacientkou byla i paní po zlomenině krčku, pán s neprůchodnými nefrostomiemi. Další velkou skupinou jsou pacienti s demencí. Péče o pacienty trpící např. Alzheimerovou chorobou je velmi náročná i za normálních okolností. Izolační režim a ochranné pomůcky nám péči neusnadňují.

Jak tyto dny zvládáte?
Na našem oddělení je úžasný tým sestřiček a sanitárek, na které jsem velice hrdá, udržujeme si pořád dobrou náladu, jsme si navzájem velkou oporou, nasadíme ochranné pomůcky a úsměv. Sestřičky a sanitárky, které k nám během krize přišly z ostatních oddělení, se okamžitě naladily na naši vlnu. Jsme velmi pozitivní - a tím nemyslím na covid. To je podle mě nejdůležitější, protože naše práce vyžaduje týmovou spolupráci, která musí fungovat. Ale přiznávám, že únavu samozřejmě pociťujeme. Je to ale naše práce, která nás baví, a děláme ji rády. Velmi si také vážím naší vrchní sestry - Drahoslavy Švábenské - za úžasnou podporu a spolupráci.

Utkvěl Vám nějaký případ obzvlášť v paměti?
Vzpomínám si na manželský pár seniorů, pán byl dva měsíce pozitivní, paní jeden měsíc, bylo jim 85 let a byli hospitalizovaní společně na jednom pokoji. Protože nás nikdy neviděli bez masky (ochranných pomůcek), napadlo nás, že vyjdeme před okna a zamáváme jim, aby věděli, jak vypadáme. Měli z toho velkou radost. Pacienti s tímto onemocněním jsou osamoceni. Žádné návštěvy, žádná usmívající se tvář personálu. O to více si s nimi povídáme.

Jak dlouho jsou u vás pacienti hospitalizovaní?
Délka hospitalizace je závislá na zdravotním stavu pacientů. Pohybuje se v rozmezí od jednoho týdne až po měsíce. Většina z našich pacientů se uzdravila.

Jak hodnotíte změnu vnímání společnosti, kdy si lidé díky koronakrizi víc uvědomili důležitost zdravotníků a zdravotních sester?
Kéž by si lidé pamatovali, že práce sestřiček a veškerého nelékařského personálu je hodně důležitá a náročná, a to nejen při péči o covid pozitivní pacienty.

Máte z koronaviru strach?
Osobně mám respekt, také mám malé děti a rodinu, ale nebojím se ani do dneška... Myslím si, že je důležité dodržovat hygienické pokyny a nosit ochranné pomůcky, pak není potřeba se bát. Zároveň si myslím, že by se toto onemocnění nemělo brát na lehkou váhu.